Zdeněk Daněk/ Malý okruh 1 (Studna)
Zdeněk Daněk, Malý okruh 1 (Studna), 2011, olej na desce, 63 x 145 cm, Galerie města Trutnova
„Smysl krajinomalby? Na otázku, proč to dělám, není racionální odpověď. Potřebuji naplnit své emocionální potřeby, zůstat déle v pocitu uchvácení. Snažím se zachytit daný okamžik a zastavit čas. Malba má smysl jako přímá zkušenost.“
Zdeněk Daněk
Obraz lesního interiéru se studnou Zdeněk namaloval během dlouhodobého projektu dokumentace zdivočelého charakteru Choltické obory nedaleko Pardubic. Oblast s přirozenými lesními porosty parkového charakteru, několikasetletými duby a výskytem ohrožených druhů živočichů prochází postupnou revitalizací a Zdeněk se rozhodl zachytit její nedotčenou podobu. Za patnáct let vytvořil v plenéru rozsáhlý cyklus lesních scenérií, v nichž usiluje o výtvarnou reflexi přímého zážitku přírody. Citlivý vztah ke krajině neznamená pro Zdeňka pouhou součást pracovní sféry, environmentální odpovědnost je hluboce zakořeněna v jeho životní filozofii.
Kategorie lesních interiérů klade na malíře vysoké nároky a v dějinách oboru se s ní vyrovnali se ctí jen skuteční mistři. Autor maluje krajinný výřez, v němž schází jinak podstatné kompoziční složky, jako jsou horizont či obloha. Zúžená škála barev, jíž vévodí odstíny zelené, podmiňuje barevnou dynamiku a je příčinou ztrácejícího se prostoru. Pro Zdeňka představovala práce na lesních scenériích příležitost prověřit jak vyzkoušené výtvarné postupy, tak zejména vytvořit vlastní malířská řešení a pravidla plenérové tvorby, která mu pomáhají naplnit vizi autenticky prožité malby. Složitý status realismu na současné výtvarné scéně i kontemplativní povaha přivedly Zdeňka k myšlence narušovat stereotypy vnímání realistického obrazu prostřednictvím inovativních formálních přístupů. Obrazy zezadu tak maluje v opačném pořadí vrstev, od detailů, přes barevnou hmotu, k podmalbě. V otáčených obrazech plátno každé dvě minuty pootočí o 90°, aby narušil vztah mezi pozorovatelem a dílem a divák si mohl malbu prohlížet bez zatížení motivem obrazu.
Lesnímu interiéru ze sbírek Galerie města Trutnova, jako jednomu z mála choltických obrazů, dominuje studna - prvek vytvořený lidským zásahem. Betonová skruž, jakási moderní romantická ruina zčásti obrostlá mechem a zapadaná listím, asimiluje s okolním prostředím. Lesní ekosystém, s ohromující schopností regenerace a staletími prověřovanou vitalitou, vetřelce postupně přijímá a pohlcuje. Přesto studna představuje v oboře cizorodý a znepokojivý prvek - do kompozice obrazu vnáší napětí a v obsahové rovině symbolizuje nevyřčené tajemství. Výtvarným zpracováním i citlivým záznamem atmosféry místa, v němž příroda zosobňuje věčný koloběh života i nejvyšší spravedlnost, reprezentuje choltická Studna špičkovou polohu současné české krajinomalby a v nejlepším slova smyslu aktualizuje odkaz evropského výtvarného romantismu.
Obraz lesní krajiny s choltickou studnou může v intencích Zdeňkova přístupu vystupovat jako solitér i v celku s obrazem Malý okruh 1 (Jehla), který je součástí soukromé sbírky. Spojením děl, jejichž krajinné výřezy na sebe bezprostředně navazují, dochází k přehodnocení původního kompozičního uspořádání a v novém obrazovém rámci je důraz kladen na rozdílné komponenty. Divák je tak konfrontován s odlišnou krajinnou scénou, k níž musí zaujmout jiný postoj a najít nový způsob jejího čtení. Zdeněk malbu chápe jako virtuální prostor, do něhož lze vstoupit a pohybovat se v něm. A v případě panoramatických kompozic se pomyslný vstup do jedinečného prostoru obrazu zdá pro pozorovatele snadnější, než kdy předtím.