Sochy ve městě X. ročník

19/6/2019

Veronika Psotková/ Napojení,
Antonín Kašpar/ Strážci, Cesta
Michal Gabriel/ Ocelový lev

Galerie města Trutnova

Sochy ve městě X.

10. ročník tradiční akce, která nabízí možnost setkání se sochařskou tvorbou v negalerijním prostředí

Michal Gabriel (* 1960 v Praze) Ocelový lev, 2019, nerezová ocel (vyrobila firma Kasper Kovo)

Michal Gabriel patří mezi autory, kteří vzešli z výtvarné skupiny Tvrdohlaví. Vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, je držitelem ceny Jindřicha Chalupeckého, v roce 2009 byl jmenován profesorem. Od roku 1998 působí na FaVU VUT v Brně, kde vede ateliér figurativního sochařství, pod nímž vytvořil ve střední Evropě unikátní studio sochařství digitálního. Mnohé jeho volné práce jsou už nyní považovány za ikonickou ukázkou umění své doby a zásadním způsobem se zapsal také do veřejného prostoru. V Trutnově je trvale umístěna jeho sedmičlenná Smečka před Společenským centrem Uffo.Michal Gabriel dnes patří ke klasikům současné české sochy, ačkoli povaha jeho tvůrčích přístupů je ambivalentní. Na jedné straně se jeho tvorba kontinuálně vztahuje k soše v tradičním slova smyslu, k důrazu na trvání její podoby v čase, k materiálům, jež jsou stabilní a prověřené. Zároveň však jeho pozornost na přelomu tisíciletí přitáhly digitální technologie a nové možnosti, které tyto 3D nástroje sochařství nabízí. Právě ty do jeho tvorby vnesly nejen nové způsoby uvažování o díle, nový dynamický náboj a osvobození tvaru od závislosti na materiálu. Příkladem takové plastiky je i Ocelový lev, který vzešel ze spolupráce s firmou Kasper.

Veronika Kudláčková Psotková (* 1981 v Opavě)  Napojení, drátěné pletivo, 2017

Veronika je absolventkou ateliéru sochařství Michala Gabriela na FaVU VUT v Brně. Vystavuje v České republice i v zahraničí. V současné době žije a tvoří v Oboře u Loun. Její práce je založena na principech realistického figurálního sochařství, sochy, které tvoří odkazují jak na klasickou, tak současnou figurální tvorbu. V posledních letech se do popředí jejího zájmu dostaly především netradiční prostorové instalace stylizovaných drátěných figur a objektů, které tvoří paralelní linii a současně hmotový protipól k její realistické sochařské práci. Drátěné objekty vnímá autorka jako transparentní sochařské kresby, které citlivě reagují na změnu světelných podmínek. K doposud nejznámějším patří její Bikiny klub, který vystavila například v roce 2012 v centru současného umění DOX v Praze. V Trutnově již v minulosti prezentovala své Velké prádlo na Dolní promenádě a stejně jako tehdejší instalace i tato odkazuje ke zkušenostem ženy na mateřské dovolené. Její něžné Napojení se subtilně vznáší v prostoru a proti obloze se objevuje jako trojrozměrná kresba.

Antonín Kašpar (* 1954 v Praze) Strážci (1996), ocel, Cesta, ocel

Antonín Kašpar vystudoval SUPŠ Turnov, obor umělecký kovář, dále SUPŠ Praha, obor řezbář a v roce 1982 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Je zastoupen v mnoha veřejných a soukromých sbírkách po celém světě (např. USA, Rusko, Japonsko, Německo, Finsko, Anglie, Dánsko, Nizozemí) a v České republice. Pravidelně pořádá výstavy doma i ve světě. Pracuje také jako restaurátor (Národní muzeum v Praze, socha Aloise Jiráska na pražském Jiráskově náměstí v Praze aj.)

Ve své volné tvorbě se vyjadřuje pomocí symbolů a schematizovaných tvarů, které se často násobí a opakují. Objekty Antonína Kašpara působí na diváka svým monumentálním rozměrem a symbolickým jazykem. V Trutnově je vystavena trojice jeho volně propojených objektů Cesta a Strážci. Dva objekty ochraňují pomyslnou cestu k bytosti v podobě jehlanu, v jejímž centru je umístěn těžký balvan symbolizující útrapy, která je nutné překonat a nést, než budeme moci vystoupat po zlaté stezce k výšinám.