x

Břetislav Malý Snahy o lety na lyžích urputné malby zrcadlí obraz

1/2 - 3/3/2018

Vernisáž proběh 31.3. 2018 v 17 hodin v Galerii města Trutnova.
Kurátorem je Martin Dostál.

            Malíř Břetislav Malý zkoumá médium malby s velkou intenzitou a prostorovou představivostí. Někoho by mohlo snad i napadnout, že s umanutostí a jistou urputností, jak ostatně zrcadlí i název výstavy. Břetislav totiž s velkou oblibou krájí vrstvy malby ve skutečném i přeneseném smyslu, prodírá se malířskou zkušeností napříc věky a dochází ke své osobité syntéze, podepřené také sumou teoretického zkoumání. Ví, že reflexe malířství má svoji velkou tradici, ať už šlo o rekognoskování barev a jejich imanentních dispozic, kompoziční schémata či vlastní malířskou techniku. V průběhu 50., 60. a 70. let došlo malířství na okraj svých modernistických možností zkoumáním struktury, textury a vposledku monochromatickou abstrakcí. Malířství si pak mohlo, překvapivě uvolněně a svobodně, syntetizovat od 80. let rozličné možnosti, umělecké i sociální, technické i ikonografické. Jedním z jeho posledních výdobytků je, či byla, neomoderna, tedy s různou uměleckou konfuzí zkoumané vrcholky moderních a modernistických trendů, překotně se převalujících přes celé 20. století. Geometrické konstrukce, barevné koncepty, hravé převracení subjektu a objektu, estetické expedice za obrazy a mimo obraz, to všechno jsou premisy, se kterými může současný umělec, umanutý malířstvím, počítat. A v této situaci si hledá své místo v bystřině malování, i své důvody proč malovat, Břetislav Malý. 

            Mohl bych také napsat, že tento východočeský rodák, narozený roku 1985 v Hradci Králové, a působící nyní v Brně a v Polešovicích poblíž Uherského Hradiště, zkrátka neustále potřebuje experimentovat, zkoumat, přehodnocovat. Přemýšlet o malbě, či lépe řečeno, přemýšlet malbou. Tohoto absolventa brněnské FAVU v ateliérech Petra Veselého a Tomáše Lahody (studoval zde v létech 2006 až 2012, v současné době je zde asistentem v ateliéru Petra Kvíčaly)  fascinují fyzické jevy, které souvisí s hmotnou podstatou malířství a také s působením zadních, očím diváka skrytých konstrukcí, které drží plochu malby. Od toho se odvíjí  přemýšlení o malování ve vztahu k prostoru v širokém slova smyslu, od komponování sledu obrazů v prostoru výstavní síně k práci s obrazem jako s objektem – například v podobě zavěšeného pomalovaného plátna či plátna vlnivě opřeného o různé konstrukce, a také vytvářením osobitých obrazových objektů. Ty jsou jedním z témat současné trutnovské výstavy, která využívá její třípodlažní vertikalitu, kdy v každém podlaží dochází ke zcela jiné obrazovo-prostorové artikulaci. S jistou nadsázkou lze tedy vnímat trutnovskou galerii jako jeden komplikovaně rozvrstvený Malého obraz.

            Přitom všem však zůstává výstava přístupná i tomu divákovi, který se raději oddává estetickému požitku ze zajímavě namalovaného obrazu a vnímá jej přes působení barev. Zkoumání barvy, a také spojujících či rozdělujícících prostor a meziprostor mezi nimi, které malíře mimo jiné vedou i k rozrušování tradičních obdélných či čtvercových formátů, je jedním z Malého poznávacích znamení. Břetislav se zajímá o všechny komponenty malby, ale barva a její optické, fyzikální a filosofické aspekty byla rozhodným a výchozím impulsem jeho malování. Malování je založeno na fyzickém výkonu nanášení barev, a tuto haptičnost povrchu malby, ať je v jakékoliv podobě, divák cítí. 

            Bylo by zajímavé komparovat Malého práce s malířskými tendencemi druhé poloviny 60. a 70. let, které pracovali s různě strukurovanou monochromatickou malbou. V českém a posléze v holandském prostředí mám na mysli zejména povrchově živou malbu Tomáše Rajlicha, po svém syntetizující vedle minimalistické struktury monochromatickou texturu a jemnou gestiku. Ze světového kontextu mohou být ve vztahu k Malému zajímavé úvahy o malbě a o barvě jako soustředěném organismu, jak to najdeme u Gottharda Graubnera, či reálná estetika Američana Roberta Rymana, nebo v širším záběru zkrátka malířství, které rozvíjelo osobitě pojímané „primární struktury“, ať už pod tím míníme fundamentální malířství, reduktivismus, minimalizující analytické tendence či cokoliv jiného. Vedle toho můžeme u Malého přemýšlet v postmoderních kategoriích konstrukce a dekonstrukce, které můžeme pojímat jak fakticky tak ve strukturálně-filosofickém smyslu slova. Jedno podmiňuje druhé. Tak jako tak, je každá Břetislavova výstava specifickým zážitkem, který poodhaluje divákovi nejaktuálnější tendence současného umění a poskytuje náhled toho, kam se bude v nejbližších letech vyvíjet.

                                                                                                                                       Martin Dostál



 

Otevřeno

út–pá: 9.00–16.30
so–ne: 9.30–15.00

Vstupné

Dospělí 30 Kč
Děti, studenti a důchodci 20 Kč

Generální partner Galerie města Trutnova
Generální partner
Logo gamt.cz

Slovanské náměstí 38, 541 01 Trutnov
+420 499 815 916
gamt@gamt.cz

Facebook gamt.cz
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.